Pokud patříte k těm, kteří sledují naší politickou scénu a především naše zvolené politiky, tak vám možná též dění v poslanecké sněmovně přijde buďto úsměvné nebo k vzteku. Ale jsou momenty, kdy některá jednání politiků „rozum nebere“. Ale co jsme chtěli, tak to asi máme. Možná jak kdo a „po zásluze“.
Hovoříme s hrdostí, že žijeme v moderním a právním státě, všichni se oháníme demokracií nebo liberální demokracií a možná mezi námi žije ještě mnoho lidí, kteří si ani neuvědomují, co ty slova přesně definují. To se pravděpodobně netýká převážně mladých a vzdělaných lidí. Ale internet je „vševědoucí“, tak kdo chce, zjistí si potřebné informace.
Když se řeknedemokracie – měli bychom toto slovo chápat tak, že v demokraticky zvolené vládě se podílejí na vládnutí (ideálně) všichni občané stejným dílem – měla by to být tak zvaná vláda lidu, která si svobodně zvolila své zástupcedo vlády.
Liberální demokracie – tento pojem je podle mnohých dost složitý, protože se může chápat i různě. Co snad je nejvíce důležité v liberální demokracii tak je to, že si jsou všichni občané před zákonem rovní.A je jedno, že je zde střet různých názorů, jak na politiku, život, náboženství. Protože každý má pro svůj život jiné nároky, uznává jiné hodnoty. Snad proto, že patří do jiné společenské třídy, než ti druzí. To vše se ale musí slučovats tolerancí vůči ostatním, dodržovat nejenom zákony, ale respektovat názory těch druhých.
A pokud tohoto vzájemně docílíme, ideálním výsledkem bude to, že budeme mít dobrou vládu. Co je ale podstatné: vše by mělo být úzce spjaté. Všichni občané v našem státě jsou především svobodní. Ale měli by vědět, včetně těch, co pouze své občany zastupují– v poslanecké sněmovně, ve vládě, jaká mají práva, ale i povinnosti. Pokud to někdo neví, tak by měl být o tom poučen. Možná tento soulad zavání idealismem. Ale je škoda, že to tak není. Protože často zjišťujeme, že realita v demokracii jako takové, bývá jiná.
V posledních dnech se v naší poslanecké sněmovně přetřásají různé přístupy v jednacím řádu při konečném přijímání projednaných zákonů. Možná by bylo občas dobré skutečně použít občas „selský rozum. Jednotliví zástupci vlády by mohli více s opozicí vyjednávat v takovém čase, který náš jednací řád nabízí. Tak by se možná zabránilo zbytečným obstrukcím, protože zase jde o peníze náš všech.